Kde je pravda? Je něco shnilého ve státě Českém.

Dnes se s vámi podělím o jedno moje zamyšlení. Již více jak rok všichni bojujeme s nařízeními a omezeními spojenými s pandemií COVID-19. Denně posloucháme o krizi z různých stran, ale meziroční srovnání čísel v různých oblastech, říkají něco jiného. Co to tedy znamená?

Kde je tedy pravda?

Pro získávání informací, každý z nás využívá různé zdroje. Nejčastěji to bývají oficiální zprávy, ať v mediích nebo na internetu.
Moje dlouholeté téma jsou finance a vše okolo nich. Tak sleduji k různým zprávám, také různé statistiky vycházející z reálných podkladů, poslouchám různé rozhovory s odborníky a v neposlední řadě se účastním školení od bank, kde jejich zástupci hodnotí situaci v dané bance.
V poslední době, se ke mně však dostávají velmi rozdílné informace a to mi dodalo inspiraci k tomuto článku.

Dnes je to již více jak rok, kdy životy lidí nejen v ČR, ale i na celém světě, ovlivňuje spousta opatření, nařízení i zákazů. Neustále posloucháme, že je krize způsobená pandemií COVID-19.

Logicky, by tedy v případě, že jsou zavřené nebo omezené obchody, divadla, kina, restaurace, hotely, provozovny poskytující různé služby, školy a předškolních zařízení, kdy rodiče čerpají sociální dávky, aby mohli s dětmi zůstat doma. Na horách proběhla nevydařená zimní sezóna. Máme omezení cestovního ruchu, jak z pohledu obyvatel ČR vycestovat, tak příchozích turistů, probíhá minimální letový provoz, ale i uzavřené hraniční přechody a mnoho dalšího, by mělo mít za důsledek znatelné zhoršení ekonomické situace. Měla by stoupat nezaměstnanost, klesat příjmy lidí, klesat tržby a spousta dalších ukazatelů, by měla krizi potvrzovat.

Čísla však ukazují opak.

Z bank přicházejí zprávy, že delikvence (nesplácené úvěry) nerostou. Hypotéčnímu trhu se velmi daří. Banky kolabují, ze skoro dvojnásobného počtu žádostí o úvěry, oproti předchozímu období, které již už tak vykazovalo rekordní čísla. Ceny nemovitostí rostly víc, než v bankách odhadovali a mají stále rostoucí trend. Proto z pohledu bank, není důvod dělat žádná velká opatření.

Jak je to možné, když tolik lidí a firem je omezeno ve své práci?

V televizi vystupují zástupci různých odborů, jak jsou kompenzace nedostatečné, opožděné nebo dokonce v určitých oblastech žádné.
Rodiče dlouhodobě čerpají sociální dávky místo běžné mzdy, zaměstnanci přicházejí o výkonnostní složky mzdy…..
Podnikatelé nemohou pracovat, ale povinné platby jim běží dál každý měsíc a v televizi jsou s nimi rozhovory, jak docházejí rezervy, jak krachují. Nevědí, kde vezmou peníze na provoz, z čeho zaplatí nájmy…..

Další zamyšlení mi přinášejí zveřejněné statistiky.

V jedné pohádce se zpívá „Statistika nuda je, má však cenné údaje. Neklesejme na mysli,  ona nám to vyčíslí….“ a ono to v životě platí dvojnásob.

zdroj youtube.com (Princové jsou na draka)

Tak se na některé statistiky pojďme podívat.

Většina statistik je za období 4Q/2020 nebo celkově za celý rok 2020. Zdroj údajů je ČSÚ.

Co nám tedy nudné statistiky odhalily?

V současné době nechudnou lidé, ale stát.
Kde však bere peníze stát? Od daňových poplatníků, nás lidí.
Kdo tedy zaplatí všechny dluhy? My všichni. My vlastně už asi ne, ale naše děti a děti jejich dětí. V současné době prostě tento ekonomický vývoj zadlužuje budoucí generace.

Jak dlouho však bude tato situace udržitelná? Tak dnes už víme, že minimálně tento rok, protože výsledek deficitu za 1Q/2021 překonal hranici 125mld. korun. A celkový rozpočet byl schválen na úrovni 500mld.

Co, ale bude dál? Kdy tahle bublina praskne? Jak to ovlivní naše životy?
To dnes nikdo neví, ani kdy to bude, ani jak nás to skutečně ovlivní. Vypadá to však, že krize do domácností teprve přijde.
Budou se muset zvedat daně, aby měl stát peníze. Bude stoupat nezaměstnanost, protože bez dotací a podpory nebudou firmy na mzdy mít. Bude se zdražovat, aby všichni co teď tratili, někde ztráty dohnali. Budou se rozevírat nůžky mezi sociálními vrstvami obyvatel. Kdo ví, a co ještě. Je mi z toho hodně nepříjemně, když si tohle všechno uvědomuji.
Velký vliv, jak se to bude celé vyvíjet, bude mít také výsledek voleb. Ten určí, jakým směrem se budeme příštích několik let ubírat.
Zde mám velké obavy. Když vidím, jak vznikají koalice už teď, aby se vůbec někteří dostali k moci a někteří, aby si ji dostatečně udrželi. To bude velká divočina.
Výsledek voleb bude určovat, jakou stát půjde cestou. Zda, bude bohatým brát a chudým dávat. Kde však bude ta hranice, kdo je už bohatý, nebo kdo už chudý, si netroufám říci. Nebo zda stát bude brát všem rovným dílem, protože někde začít brát musí. Nicméně v obou případech v podstatě zmizí střední vrstva obyvatel. Bude více chudých a ještě chudších a tím více těch co bude muset stát podporovat.

A ještě jedna otázka mě napadá.
To nikdo opravdu nevidí, že je něco špatně, nebo vidí a nechce, aby bylo viděno?
Odpověď, by však byla na úplně jiné téma, než je ekonomika a finance. Do toho já se pouštět nahlas ani nebudu. Myslet si však můžu, co chci. 😉

Pokud vás moje myšlenky zaujali můžete si předčíst další články na mém Blogu www.monikadavidova.cz

Staňte se fanouškem mé FB stránky Moje finanční svoboda

Přidejte se do FB skupiny Mít či nemít. Kde můžete diskutovat na dané téma, ale i na cokoliv, co vás ohledně financí zajímá.

Jsem tu pro vás jak virtuálně, tak v reálném světě.