Monika Davidová

Můj příběh

 

Dlouholeté zkušenosti v oblasti financí a vzdělávání předávám svým klientům, kterým ukazuji  možnosti,  jak můžou oni i jejich děti pracovat s penězi, aby dosáhli finanční svobody a nezávislosti.

Můj příběh, aneb jak jsem došla ke vzdělávací metodě  "KRB"

Když se podívám na své dětství, bylo takové normální na tu dobu. Rodiče dělali vše, co mohli a co sami znali. Tak mě naučili spořit, pracovat, ale také třeba moc nevyčnívat z davu a bát se toho, co by se mohlo stát kdyby…..

Proto, jsem vždy pracovala, tak abych o práci nepřišla. Když se mi v práci něco nelíbilo, tak jsem od rodičů poslouchala, že „všude je něco“ nebo „ty neustále něco máš“. Případně „to musíš vydržet, co bys dělala“. Bez práce nebudeš mít peníze a kde pak skončíš. Tak jsem pracovala, šetřila a měla svoje strachy. Hlavně jsem, ale mlčela a nebránila svá práva a samu sebe.

Do života jsem si tedy přinášela spouty vzorců chování, které se spouštějí automaticky v podvědomí. Bohužel pak na změnách těchto vzorců, jsem pracovala dlouhé roky. Nicméně jsem ráda, že je už nebudu přadávat dál. Většina vzorců chování se totiž předávají z generace na generaci, aniž bychom si to uvědomovali.

Mozek si ukládá vše, co vidí, slyší a cítí. Je to takový ohromný velkokapacitní paměťový disk. Nejvíce informací má uloženo z odbdobí několika měsíců před narozením, až do zhruba 7 let.

Vzhledem k tomu, že těch informací si ukládá ohromné množství, tak vytváří automatické reakce, nebo-li vzorce chování. Pokud se s něčím setkával opakovaně, vytvořil si na danou situaci vzorec chování, který použije automaticky, když se do stejné nebo podobné situace dostane znova. Proto se nám dějí opakovaně věci, přicházejí stejné emoce, aniž bychom je nějak ovlivňovali.

Ke změně může dojít teprve až, když si to uvědomíme a zvědomíme si ty situace. Teprve potom, můžeme změnit naší reakci, nebo-li vzorec chování. Je to takové přeprogramování mozku pomocí technik, které vás můžu naučit. Vzhledem k množství vzorců, které má mozek uložené, je pak můžete používat opakovaně.

 Naštěstí jsem, ale pracovala v oblasti financí. Díky tomu jsem své peníze různě zhodnocovala a dostávala se k informacím, jak s penězi pracovat. Také jsem prošla kurzy, jak pracovat na sobě a jak předávat informace druhým. Vzdělávala jsem v oblasti peněz a osobního rozvoje mnoho dalších lidí. Moje životní cesta byla klikatá. Jednou jsem však došla do bodu, kdy jsem si ty hlavní vzorce chování a jejich podněty zvědomila a mohla je změnit. Díky tomu jsem přestala mít strach. Byl to neuvěřitelný pocit svobody.

Pak, ale přišla nová etapa mého života, narodil se mi syn a strachy byly zpátky. Hlavou mi stále běželo, bude také spořivý, bude také pracovat a neutrácet, nezapadne do nějaké party, nepodlehne nějaké závislosti….

Bylo to tu zas. Strach z toho, co bude. Dokola se mi vybavovaly všechny ty věci z dětství. Jeden velký rozdíl tu naštěstí byl. Už jsem se jednou strachu dokázala zbavit a byly tu všechny moje mnohaleté zkušenosti v oblasti financí, vzdělávání a koučinku.  Docházelo opět ke zvědomování vrozců, které strachy způsobovaly a k jejich přeprogramování. Bylo to mnohem rychlejší, když už jsem věděla, jak na to.

Díky tomu jsem prošla další fází změn ve svém životě a to bylo uvědomění si role oběti a vystoupení z této role. Naučila jsem se přijmout zodpovědnost za své rozhodnutí a situace a nesvádět to na jiné. Nebylo to vždy jednoduché si přiznávat, že za všechno jsem zodpovědná jen já. Svádění nezdarů a negativních vlivů na můj život na někoho nebo něco jiného, bylo velmi jednoduché a rychlé řešení, ale nikam mě to neposouvalo. Naučila jsem se tyto role oběti poznávat a přetvářet.  Uvědomila jsem si, že změnit můžu jen sebe, ne lidi okolo sebe. 

Pomocí jednoduchých technik jsem se to naučila praktikovat v běžném životě.

V roli oběti se během života ocitá každý z nás. Ona je v podstatě v pořádku, pokud ji využijeme, jako přechodový stav, než nabereme sílu a převezmeme zodpovědnost a začneme konat. Když se něco stane nabíhá nám totiž automatický vzorec a ve kterém hledáme viníka.

Nejjednodušší je obvinit někoho nebo něco, proč se nám to stalo. Většinou ještě přijde i politování, jaký jsme chudák, že se nám to stalo, že jsme měli smůlu. Důležité je v této roli Oběti nezůstávat dlouho, na tož na pořád.

Na krátkou dobu si můžeme dovolit tuto roli přijmou, ale co nejdřív se musíme přepnout do role tvůrce a převzít zodpovědnost do svých rukou. 

Člověk míní, život mění.

Co člověk, to názor, je častá situace. Často se to stává i v souvislosti s výchovou dětí. Rodiče mohou mít různé názory na stejnou situaci.  Já jako rozvedená matka, jsem často narážela, že otec má jiný pohled na moje pravidla, výchovu a životní hodnoty. Syn chodil často, rozpolcený a nevěděl, kde je pravda a co je správně.

Snažila, jsem se proti tomu různě bojovat. Hledala jsem cesty, ale moc se mi to nedařilo. Veké spory vznikaly ohledně pořizování elektroniky, hraček, sladkostí a jiných životu nepotřebných věcí. Neříkám, nemít je vůbec, ale v přiměřené míře, kvalitě a ve správný čas. Dost často jsem se postavila do role oběti, že s tím nemůžu nic dělat, že za to může "on". Navíc podpora a litování od okolí, které mě ujišťovalo, že dělám opravdu vše a on mi jen hází klacky pod nohy a jaký jsem chudák, že to nemůžu změnit, nemůžu s tím nic dělat, byla balzámem pro mé ego.

Život je potřeba si užívat. Čas se nedá zastavit a je jen na nás, jak ho využijeme. 

Čím dřív začneme žít, tím větší prostor na život vznikne.

Každý z nás má nekonečné množství možností a je jen na každém z nás, jak je využijeme.

Jak jsem se dostala ze začarovaného kruhu?

Uvědomila jsem si, že musím něco změnit jen já. Nikdo jiný to neudělá. Propojila jsem tedy své přirozené vlastnosti, jako je upřímnost a ochota pomáhat, se svými znalostmi z oblasti financí, výchovné a sebekoučovací techniky a vznikla unikátní metoda, která nám doma pomohla. Přeprogramovala vzorce chování, vzala zodpovědnost do svých rukou. Díky této metodě můžu pomáhat dalším dětem a rodičům. Je to cesta k bohaté rodině. Dnes již vidím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsme mohla udělat. 

Metoda provází děti a jejich rodiče pomocí výchovně nevýchovných technik finančním světem. Dovede děti k finanční gramotnosti, vybuduje jejich zdravé sebevědomí a připraví je na vstup do reálného života v dospělosti.

Důležité je, nezapomenout, že děti se učí nápodobou. Proto jsou děti naše kopie. Je potřeba nejprve změnit originál a pak se změní i kopie. Jinak to fungovat nebude. Nikdo za nás nic nezmění. Každý musíme vzít zodpovědnost do svých rukou.

Jedním z mých vzorů, v oblasti financí, se stal Robert Kiyosaki a jeho kniha „Bohatý táta, chudý táta“. V této knize, je mimo spousty důležitých informací a myšlenek napsáno:

„Jestli chceš být bohatý, musíš být finančně gramotný.“ Já bych to upravila. "Jestli cheš být finančně gramotný, musíš být bohatý myšlením"

V oblasti rozvoje dětí jsem se inspirovala respektující výchovou s prvky Montessori.

Z každé oblasti jsem si vzala jen to, co se mnou souznělo a co mi do celého procesu zapadalo a co nám doma funguje. Propojila jsem to do vlastní unikátní metody KRB.

Psycholog Milan Studnička má jeden hezký vzkaz všem rodičům:

 „Rodičem se člověk nerodí, ale stává“.

Vytvořila jsem program "Finanční výchova".

Dnešní doba je strašně rychlá a vůbec si neuvědomujeme, jak rychle čas běží. Čím dřív tento program ve své rodině využijete, tím jednodušší to bude.

Ideální věk dítěte kdy začít s finanční gramotností, je 3-5 let. V tomto věku je již dítě schopné si určité návyky a informace ohledně peněz osvojit a navíc ještě není tolik ovlivněno okolím. Ideální čas na finanční gramotnost pro rodiče je teď hned, bez ohledu na věk dítěte. Úspěch přeje připraveným.

Nezapomeňte, že ale nikdy není pozdě. Zavést ho můžete v každém věku dítěte, jen čím později to bude, tím to bude náročnější. Vaše děti už pak často mají zažité různé vzorce chování, které získávají od spolužáků, kamarádů, ze sociálních sítí, ale i od vás rodičů a ty všechny vzorce bude nutné přeprogramovat.

V programu dochází k propojení vzdělávání, výchovných technik a mentoringu a tím je tato metoda vhodná pro všechny věkové kategorie dětí. Důležité je uvědomění, že finanční svoboda není jen o penězích, ale i o nastavení hodnot a mysli. Dítě, které si je jisté a zná svojí hodnotu a je zdravě sebevědomé, bude méně náchylné podlehnout škodlivým vlivům okolí.

Pro rodiče je to správná cesta, jak připravit své dítě na reálný život. V dospělosti vzhledem k dobré finanční gramotnosti dítě neudělá chybná finanční rozhodnutí, která by ho dostaly do problémů. Vzhledem ke zdravému sebevědomí se dítě nebude obklopovat lidmi, kteří na něj budou mít špatný vliv.

Dítě bude bohaté a spokojené. Který rodič by si toto pro své dítě nepřál ?

Pokud vás tato metoda zajímá sledujte FB stránku Moje finanční svoboda nebo se přidejte do FB skupiny Finanční gramotnost pro děti a rodiče.

Těším se na vás 

Monika