Bez plánu to nejde.

Na konci roku, je čas ohlídnout se do minulosti a změnit budoucnost. Vyhodnocujeme, co se v končícím roce stalo a přemýšlíme, o roce nadcházejícím. Děláme plány, dáváme si novoroční předsevzetí a přejeme si, aby byl nadcházející rok lepší než ten, co právě končí.

Energie, které teď proudí, jsou změnám nakloněné, tak se pojďme svést, pokud nasedneme, bude to to opravdu jízda.

Možná něčemu takovému nevěříte a věříte jen na fyzické věci. Ok, to vůbec nevadí.

Obě skupiny mají jedno společné.

Uvedu malý příklad. Chci být bohatá, spokojená, šťastná, nezávislá, svobodná….. To vše je super, ale co to znamená?

Už vám to dochází?

Mě už to došlo, a proto jsem si začala dělat písemně svůj záměr nebo plán, říkejte tomu, jak chcete.

Podělím se o svůj postup.

Nejprve jsem se podívala do minulosti a to ve dvou fázích.

Ta první fáze, je kratší minulost, to znamená na začátek roku, který právě končí. Zhodnotila jsem, kde jsem byla a kde jsem teď.

Vybrala jsem 5 pozitivních věcí, ve kterých jsme udělala velkou změnu a vypsala jsem si, co vše jsem proto udělala, a za to jsem se upřímně pochválila.

Pak jsem si vybrala 5 věcí, které jsem začala měnit, ale žádný velký posun jsem v nich neudělala, a k tomu jsem si vypsala, co jsem proto dělala. Když jsem to měla hotové, u 3 věcí jsem zjistila, že jsem na správné cestě a je potřeba pokračovat a u dvou, že takhle tedy ne a je potřeba udělat změny.

Nakonec jsem si vybrala 5 věcí, ve kterých se mi nepovedlo nic změnit. Opět jsem si vypsala, co jsem pro to udělala, aby změna nastala a kromě jedné věci, u které jsem v podstatě na začátku, jsem zjistila, že vlastně nic.

Druhá cesta do minulosti, kam jsem se podívala, bylo dětství.  Zde jsem si k vybraným předchozím tématům ze všech tří oblastí psala vše, co mě napadlo, a na co jsem si vzpomněla. Popsala jsem dva listy papíru a nijak jsem ty myšlenky neovlivňovala. V klidu jsem seděla a vzpomínala.

Pracovalo za mě povědomí a já jen poslouchala. Když bylo nějakou dobu v hlavě ticho, zavřela jsem oči a sledovala obrázky, které mi z dětství začali naskakovat. Když už nějakou dubu nepřicházelo nic smysluplného, usoudila jsem, že můžu skončit. Snad jsem to udělala ve správný čas. Vždy jsem si v různě dlouhých pauzách vše zapisovala, abych na nic nezapomněla.

Pak jsem si přiřadila vzpomínky k těm oblastem, které jsem si vyhodnotila v té kratší minulosti a nestačila jsem se divit.

Vše v čem se mi dařilo, bylo z dětství spojeno s pozitivními vzpomínkami. Tam kde se mi nedařilo moc nebo vůbec a kde jsem musela vynakládat opravdu velké úsilí ke změně, se mi vybavila minimálně jedna vzpomínka, která na mě nepůsobila pozitivně, ale tedy spíš negativně, ublíženě, ukřivděně, nepříjemně. Prostě byla spojená s něčím, co mě v dané oblasti uzavřelo, zaškatulkovalo do pozice, že to nezvládnu, není to pro mě dobré, je to moc těžké nebo náročné nebo u toho chybělo jakékoliv pochopení nebo pochválení ze strany rodičů.

Bylo to jako skládat puzzle.

Každá vzpomínka někam zapadla a vytvořila obraz. Uvědomila jsem si, že ale většinu věcí už na úrovni informací a myšlení vím.

Proč se mi tedy nedaří s tím nic dělat?

Protože s tím pracuje jen mozek na té fyzické úrovni. Neumím to asi správně pojmenovat, ale moje podvědomí se v těch věcech prostě ještě nezměnilo. To je tedy pro mě velká výzva pro nastavení svého záměru pro nadcházející rok.

Z celého procesu mi vyšlo:

  • finance mám v pořádku a cesta, jak vše správně předat synovi se daří naplňovat velmi dobře
  • zdraví si opečovávám v rámci svých možností a mám to nastavené správně a předávání na syna také funguje
  • vlastní proces uvědomění si svých slabých míst mám nastavený a různými způsoby na něm pracuji a hledám cesty. Pouštím to, co mě nenaplňuje, ať to jsou činnosti nebo lidé, kteří se v mém životě vyskytují a nahrazuji je tak, aby mě nové věci a lidé posouvali. To se aktivně předávat synovi nedá, ale změny, které to na mě zanechává, se odráží i na něm. Děti jsou naše kopie, a pokud změníme originál, změní se i kopie. Tak že je vše také na správné cestě.
  • vztahy jsou u mě na bodu mrazu a proto největší kus práce, na mě čeká v sebelásce,  v sebepřijetí, na svém vnitřním dítěti, a svých vnitřních zraněních a pokud se mi tento krok povede a to v jakékoliv míře, dojde k posunutí všech věcí v mém životě o několik levelů. Můj život bude zase o velký kus blíž mému spokojenému životu. Bude blíž k naplnění svého správného smyslu a mé vnitřní spokojenosti a tím i spokojenosti mého syna.

Jako matka mám ten největší úkol ve svém životě a to připravit své dítě, co nejlépe na reálný život v dospělosti. Nestavět mu vzdušné zámky, nechránit ho před realitou. Naučit ho čelit překážkám a řešit problémy a neschovávat se před nimi. Vychovat sebevědomé dítě, které se v reálném světě neztratí. „Amen.“

Která máma by toto však pro své dítě nechtěla?

Ale ani já si ve všech oblastech neumím poradit a proto využívám nabídek jiných, abych se v daných oblastech posouvala. Vybírám si lidi, kteří jsou v daných oblastech úspěšní a předávají své zkušenosti dál.

Tedy i já nabízím svoje služby v těch oblastech, kde mám úspěch a můžu své vědomosti a znalosti předávat dál. Pokud máte problém s předáváním těch správných informací a znalostí svému dítěti v oblasti peněz, bohatství a hojnosti mám tu úžasný kurz právě pro vás, abyste se mohli posunout v této oblasti. Nezapomínejme, že pokud změníme sebe, změní se tím i naše dítě.

Nikdy nemůžeme změnit toho druhého, můžeme změnit jen sebe!

Máte už svůj plán na rok 2022?

Pokud ano gratuluji. Pokud ne, nevadí, ještě není pozdě.

Můžeme ho tedy udělat spolu. Budeme se tomu věnovat v kurzu Správná cesta k finanční zodpovědnosti. Po teoretické části, která proběhne od 10.1.-15.1.2022 a následovat bude nastavování do praxe.

Pokud nebudete mít svůj plán, nebudete vědět, kam směřujete a budete dělat věci pokus omyl nebo ve špatném pořadí nebo přeskočíte důležité části a tím nedosáhnete správných výsledků. Důležité je si uvědomit, že já vám nebudu říkat, co máte dělat. To by totiž nefungovalo, nebyly by to vaše kroky, ale navedu vás, jak si ho efektivně nastavíte. Důležité je, aby byl reálný.

Představte si, že zasadíte například žalud. Jak dlouho trvá, než z něj vyroste statný zdravý strom? Není to hned, proto je důležité mít plány reálné a být trpělivý v jejich naplňování. Netrpělivost a přehnané cíle jsou největší zkázou většiny plánů. Proto je ke kurzu založená skupina, ve které budeme sdílet své úspěchy a neúspěchy společně a budeme se podporovat v plnění nastavených plánů. Kurzem to nekončí, ale vše začíná.

Můžete se také přidat do FB skupiny Finanční gramotnost pro děti a rodiče nebo sledovat mojí FB stránku Moje finanční svoboda.

Krásný vánoční čas přeje

Monika Davidová

 

Dlouholeté zkušenosti v oblasti financí předávám svým klientům, kterým ukazuji  možnosti,  jak můžou pracovat s penězi, aby dosáhli finanční svobody a nezávislosti. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů