Jak být dobrá máma? Když nejste v pohodě vy, nemůže být v pohodě ani vaše dítě.

Celý život jsem věřila, že být dobrá máma znamená obětovat se. Dávat všem, jen ne sobě. Být silná, i když se hroutím. Ukazovat, že všechno zvládám. A pak přišel rozvod. Manipulace. Strach, že o syna přijdu. A já jsem si uvědomila jednu zásadní věc: Když nejsem v pohodě já, nemůže být v pohodě ani můj syn. Tady je můj příběh a co mi pomohlo najít klid nejen pro sebe, ale i pro náš vztah.

Mýtus: Dobrá máma = obětavá máma

Znáte ten pocit?

Ráno vstanete dřív než všichni ostatní. Připravíte snídani, zkontrolujete batoh, oblečení, domácí úkoly. Pak celý den v práci schůzky, reporty, rozhodnutí. Odpoledne vyzvednutí ze školy, kroužky, nákup, večeře, úklid. Večer padnete do postele vyčerpaná a nemůžete usnout, protože v hlavě běží seznam toho, co jste nestihla.

A nikdo vám neřekne: „Jsi úžasná. Zvládáš toho tolik.“

Místo toho slyšíte:

• „Za nás to nebylo nic. Vy máte myčky, jednorázové pleny…“
• „Co je k večeři?“
• „Mámo, kde mám…?“
• „Potřebuji abys…“

A od sebe? Od sebe slyšíte: „Měla jsem to zvládnout líp. Nejsem dost dobrá máma.“

Často slyším, že takhle to má být, že dobrá máma znamená obětovat se. Dávat všem, jen ne sobě. Být silná, i když se hroutí.

Pravda: Když nejste v pohodě vy, nemůže být v pohodě ani vaše dítě

Trvalo mi roky, než jsem si uvědomila jednu zásadní věc: Děti vnímají váš stav i když se usmíváte.

Můžete říkat: „Jsem v pořádku, miláčku.“
Ale vaše tělo mluví jinak.
Sevřená čelist. Ztuhlá ramena. Napjatý hlas.

A dítě to cítí.

Nemusí to umět pojmenovat. Ale cítí to.
Vaše napětí = jejich napětí.
Váš strach = jejich nejistota.
Vaše vyčerpání = jejich pocit, že „něco není v pořádku“.

Ale funguje to i naopak:

Váš klid = jejich bezpečí.
Vaše přijetí sebe = jejich přijetí sebe.
Vaše radost = jejich radost.

Když jste v pohodě vy, může být v pohodě i vaše dítě.

A já jsem to musela zjistit tím nejtěžším způsobem.

Co jsem změnila (a změnilo to všechno)

Začala jsem pracovat na sobě. Ne na tom, abych byla lepší máma, ale na tom, abych byla v pohodě JÁ.

1. Přestala jsem se obviňovat

Dřív jsem si všechno vyčítala:

• Když syn dostal špatnou známku: „Měla jsem s ním víc procvičovat.“
• Když byl smutný: „Měla jsem zůstat v manželství.“
• Když byl naštvaný: „Jsem špatná máma, nezvládám to.“

Pak mi došlo:
Nejsem zodpovědná za všechno. Jsem člověk. Dělám chyby. A to je v pořádku. Začala jsem pracovat s technikami odpuštění sobě samé. Každý den jsem si říkala:
„Dělám, co můžu. A to stačí.“

2. Začala jsem říkat NE

Dřív jsem říkala ano všem a všemu. Škole, kroužkům, rodičům, kamarádkám. Jen sobě jsem říkala ne. Ale pak jsem si uvědomila: Když řeknu ano všem, nemám energii pro to nejdůležitější, pro syna a pro sebe. Začala jsem říkat ne. A svět se nezhroutil. Naopak, měla jsem víc energie. Víc klidu. Víc přítomnosti.

3. Začala jsem být přítomná místo dokonalá

Dřív jsem se snažila být dokonalá máma:

• Mít navařeno a napečeno
• Procvičovat učivo a dělat domácí úkoly
• Chodit na všechny možné akce
• Mít uklizeno, nakoupeno, vypráno, vyžehleno

Ale syn nepotřeboval dokonalou mámu, ale potřeboval přítomnou mámu.

Začala jsem s ním trávit čas jinak:

• Chodíme na ryby (jeho koníček)
• Povídáme si o hrách a YouTuberech
• Jen si sednu vedle něj, jsem tam a můžeme se spolu smát

A přišla změna. Větší důvěra a sdílení informací. Začal si přicházet pro rady. Věděla jsem vše, co se děje ve škole, mezi kamarády i mezi ním a otcem. Ne proto, že jsem byla dokonalá. Ale proto, že jsem byla přítomná.

4. Začala jsem se starat o sebe

Toto bylo nejtěžší. Celý život jsem si myslela, že péče o sebe = sobectví. Dobrá máma dává všem, jen ne sobě.

Pak jsem si uvědomila: Nemůžu dávat z prázdného.

Začala jsem si dávat pár minut denně jen pro sebe:

• Dechová cvičení
• Meditace
• Procházka v přírodě
• Ranní káva v klidu
• Péče o tělo
• Pravidelné kvalitní jídlo

A víte, co se stalo? Měla jsem víc energie. Víc trpělivosti. Víc klidu.
A syn to cítil. Přestal být napjatý. Přestal být agresivní. Začal být klidnější.

Ne proto, že jsem změnila jeho. Ale proto, že jsem změnila sebe.

Co se změnilo: Jaký je náš vztah dnes

Dnes máme se synem hezký vztah.

Je to puberťák, občas mě vytočí, že bych ho přerazila. 😅
Ale je v něm taky hodně citu.

• Dokáže mě obejmout, když přijde smutek
• Říká mi, co se děje ve škole, mezi kamarády
• Přijde si pro radu, když neví, jak se zachovat
• Sdílíme společné zážitky – rybaření, příroda, hry

Nedávno na preventivní prohlídce u doktorky řekl:
„Máma je jediná osoba, která mi dokáže pomoct.“

A já jsem za to moc ráda. Ne proto, že bych byla dokonalá máma, ale proto, že jsem přítomná máma. A jsem u toho v pohodě já.

Nejste sobecká, když se o sebe staráte

Celý život jsem slýchala, že být dobrá máma znamená obětovat se, ale pravda je: Když nejste v pohodě vy, nemůže být v pohodě ani vaše dítě.

Péče o sebe není sobectví. Je to nejlepší, co můžete udělat pro své dítě.

Protože klidná máma = klidné dítě.
Šťastná máma = šťastné dítě.
Máma, která se má ráda = dítě, které se má rádo.

A to je víc než DOST.

Chcete víc technik, které vám pomohou?

Všechny techniky, které jsem popsala v tomto článku (odpuštění sobě, práce s vnitřním kritikem, dechová cvičení, nastavení hranic a mnohem víc), najdete v adventním kalendáři Zdravě svá. Stačí kliknout a získáte 24 dní k sobě samé. Každý den jen pár minut.

Díky tomu, co v kalendáři najdete jsem změnila celý svůj život, své zdraví, svou váhu, svůj vztah k sobě, ale o tom zase někdy příště.

P.S. Pokud si teď říkáte: „Ale já nemám čas…“
Právě proto je každý úkol jen 5–10 minut. Zvládnete to mezi poradou a obědem. Nebo večer, když děti usnou.

Protože čas na sebe nikdy nenajdete. Musíte si ho vzít.

A vaše děti vám za to jednou poděkují.

Přeji hodně sil a krásných zážitků